Proč zdražuje elektřina?

Cena elektřiny se standardně skládá ze dvou částí, neregulované a regulované ceny.

Systém emisních povolenek se týká Evropské unie a má za cíl snižování CO2 při boji s klimatickou změnou. Ve výrobě elektřiny znevýhodňuje především vysokoemisní zdroje, tedy uhelné a plynové elektrárny a výrazně vstupuje do celkových cen elektřiny. Růst emisních povolenek ovlivňuje nejen výrobu elektřiny z vysokoemisních zdrojů, například uhelných či plynových elektráren, ale také těžký průmysl.

Konečně jsme si mohli po pandemických lockdownech trochu vydechnout. Během nich totiž velká část firem musela omezit provoz. A omezený provoz znamenal i pokles spotřeby elektrické energie asi o 3,5 %. V roce 2021 firmy v celé Evropě opět nastartovaly výrobu a snažily se dohnat ztracený čas. Zvýšila se poptávka po elektrické energii. A vyšší poptávka znamená také tlak na růst ceny.

Na koronavirovou pandemii zareagovaly centrální banky masivní peněžní expanzí. Nulové sazby a kvantitativní uvolňování, tedy vytváření nových peněz k odkupům dluhopisů a vysoce hodnocených cenných papírů, se stalo opět normou.

Zavírání německých jaderných elektráren, které má skončit v roce 2022, způsobuje Německu obrovské výpadky ve výrobě elektřiny. Tyto propady chce nahradit především obnovitelnými zdroji energie. Tyto zdroje musí být ale dotovány a vstupují tak do celkové ceny elektřiny.

V roce 2038 Německo, ale i Česko, plánuje uzavření veškerých uhelných elektráren. Ze strany zelených aktivistů se také objevují požadavky na zavření plynových elektráren, což by výrazně zkomplikovalo energetickou situaci.

Cena plynu rostla pozvolna už od počátku roku 2021. V srpnu byl její nárůst skokový. Je totiž jedním z hlavních zdrojů výroby elektrické energie. Růst ceny plynu tedy zdražuje výrobu elektrické energie.