Chorvatsko je trhem, který v roce 2025 zraje jako víno

Ekonomika: stabilní růst, mírná inflace a silné banky

Ekonomický růst táhne především domácí spotřeba, i když po silném roce 2024 (5,8 %) v prvním kvartálu 2025 zpomalila na 1,7 %. Na vině je odeznění efektu růstu mezd ve veřejném sektoru a zvýšení minimální mzdy na 970 eur. Přesto si Chorvatsko udržuje velmi zdravé makroekonomické prostředí. Inflace klesla z 8,4 % v roce 2023 na 4 % v roce 2024 a dál se očekává její pokles.

Bankovní sektor zůstává mimořádně stabilní. Kapitálová přiměřenost bank dosahuje 24,2 %, což je nad průměrem EU. Objem nesplácených úvěrů činí pouhých 2,5 %. Úrokové sazby i výnosy státních dluhopisů mírně klesají, i to zlepšuje podmínky pro financování nových projektů.

Další pozitivní impuls přichází z Bruselu. Evropská komise navrhla pro Chorvatsko rozpočet 16,8 miliardy eur v rámci příštího sedmiletého období. To znamená více peněz na infrastrukturu, veřejné investice i regionální rozvoj, a tedy i další tlak na růst stavebních nákladů, které už teď patří k vyšším ve střední Evropě.

Rezidenční trh: méně nových projektů, ale ceny dál rostou

Chorvatský trh s bydlením zůstává udýchaný. Silná poptávka, omezená nabídka a návrat Chorvatů ze zahraničí drží ceny vysoko. Nových bytů je stále málo. Jen v Záhřebu se v roce 2024 dokončilo 2 635 nových bytů, což je o 70 % méně než na vrcholu před krizí. A připravovaná změna územního plánu (GUP) může výstavbu ještě víc omezit.

Poptávka je nejvyšší v Záhřebu a na pobřeží, ale roste i v menších městech. Ceny bytů se v průměru zvýšily o 12 % meziročně. Například v Záhřebu o 7 %, na Jadranu dokonce o 16 %. Aktivitu táhnou především domácí developeři, kteří tvoří přes 90 % trhu, zatímco zahraniční hráči zůstávají opatrní kvůli složité byrokracii a vysokým nákladům.

Nová daň z nevyužívaných bytů by mohla na trh přivést část „spícího“ kapitálu. Majitele prázdných nemovitostí donutí byty prodat nebo pronajmout. Naopak mírné zvýšení daně z krátkodobých pronájmů (Airbnb apod.) by nemělo trh zásadně ovlivnit.

Turismus a hotelový sektor: stabilní růst a nové projekty

Turismus zůstává jedním z pilířů chorvatské ekonomiky. V roce 2024 přivítala země 21,3 milionu návštěvníků a zaznamenala 109 milionů přenocování. Zahraniční turisté tvoří přes 85 % všech příjezdů, a i když se počet nocí zvyšuje jen pozvolna, obsazenost hotelů zůstává vysoká.

Zajímavostí je, že hotely a resorty tvoří pouze 15 % celkové ubytovací kapacity, ale podílejí se na více než 26 % všech přenocování. Vysoká poptávka a omezená nabídka tlačí na rozšiřování hotelových kapacit, zejména ve čtyř- a pětihvězdičkovém segmentu. 

Výstavba nových resortů běží naplno, i když výnosy z nákladů jsou srovnatelné s výnosy z již existujících investic.

Investiční trh: méně transakcí, více domácího kapitálu

Objem investic do komerčních nemovitostí v roce 2024 dosáhl 340 milionů eur. Oproti roku 2023 to představuje pokles o 60 %. Na vině je nedostatek velkých nemovitostí k prodeji, nikoliv nezájem investorů. V první polovině roku 2025 objem transakcí přesáhl 100 milionů eur a očekává se, že druhé pololetí bude silnější, jak bývá v Chorvatsku zvykem.

Zajímavý trend představuje rostoucí podíl domácích investorů, kteří v roce 2024 tvořili rekordních 59 % celkového objemu. Zahraniční kapitál přichází hlavně z Maďarska, Slovinska a Polska. Zatímco domácí investoři preferují menší projekty do 15 milionů eur, institucionální zahraniční fondy míří výš do kancelářských budov, hotelových komplexů a retail parků.

Chorvatsko po polovině roku 2025

Ekonomika drží směr, bankovní sektor je stabilní, turismus silný a rezidenční trh horký. Investice brzdí byrokracie, vysoké náklady a nedostatek projektů, ale zájem o Chorvatsko neutichá. Spíš naopak.

Země se tak postupně mění z „letní destinace“ v celoroční investiční příležitost. Chorvatsko 2025 není o rychlém zisku, ale o stabilitě, bezpečí a dlouhodobém růstu. Tedy supa-hodnotách, které si dnes investoři cení víc než kdy dřív.