
Jedním z hlavních nástrojů je revize tzv. průkazů energetické náročnosti budov (EPC). Ty dnes známe jako barevnou škálu od zelené po červenou, podobně jako u spotřebičů. V praxi se ale často stávalo, že tento dokument při prodeji či pronájmu nemovitosti moc lidí neřešilo. Nová evropská legislativa má tohle změnit. Energetická třída už nebude jen číslo na papíře, ale klíč k hodnotě a atraktivitě domu nebo bytu.
Co to znamená pro běžné domácnosti? Především to, že renovace starších domů a bytů se stanou nejen výhodou, ale v řadě případů povinností. Evropská unie si totiž dala za cíl do roku 2030 renovovat 35 milionů budov.
To je obrovské číslo. Zároveň jde o příležitost pro stavebnictví, technologie, ale i pro samotné domácnosti, které díky lepší izolaci, moderním oknům nebo úspornému vytápění ušetří na účtech a zároveň získají komfortnější bydlení.
Dalším krokem je větší sjednocení pravidel napříč Evropou. Jinak se totiž staví v Rakousku, kde převládají rodinné domy, a jinak ve Španělsku nebo Itálii, kde dominuje bytová výstavba. Přesto se směřuje k tomu, aby energetické hodnocení bylo jasné, srozumitelné a hlavně porovnatelné ve všech zemích. Velkou roli v tom budou hrát digitální databáze a nové nástroje, například tzv. renovační pasy budov, které nabídnou konkrétní plán kroků, jak postupně zlepšovat energetickou náročnost nemovitosti.
Pro mnoho lidí může být představa povinných renovací a přísnějších pravidel zpočátku stresující. Jenomže v tomto případě nejde jen o další regulaci z Bruselu. Jde o změnu, která přímo ovlivní kvalitu života, zdravější vnitřní prostředí, nižší účty za energie a vyšší hodnotu nemovitosti do budoucna. V konečném důsledku jde o to, abychom bydleli úsporně, chytře a udržitelně.
Energetická náročnost nemovitostí tak přestává být technickým pojmem stavitelů a úředníků. Stává se tématem, které určí, jak budou vypadat naše domovy v příštích desetiletích. A zda budou připravené na budoucnost.